Římskokatolická farnost Kunvald v Čechách Římskokatolická farnost Klášterec nad Orlicí Římskokatolická farnost Rokytnice v Orlických horách

Noční adorace v Klášterci

Každý první pátek v měsíci
prosíme v modlitbě za mír
pro naši zemi, obrácení hříšníků a posvěcení místa, kde žijeme.


Více zde


Nejbližší události


Kunvaldští kněží

Kunvald je tzv. starou farností, jejíž datum založení není známo. První zmínka o faráři v Kunvaldu pochází z roku 1363, kdy kunvaldský farář uváděl do úřadu faráře v Nekoři P. Jana Petra z České Třebové. Poté je známo několik jmen farářů, kteří zde působili. Za třicetileté války fara zanikla a byla obnovena až v roce 1787. Ve druhé polovině 20. století byla častěji spravována excurrendo z Klášterce. Trvale obsazená je zase po roce 1989 jako výchozí místo pro duchovní správu v okolí – stabilně Klášterec nad Orlicí a České Petrovice, nějakou dobu též Bělá, Bartošovice a Neratov a v 90. letech a znovu pak od roku 2020 také farnost Rokytnice v Orlických horách se sloučenými farnostmi Pěčín a někdejších farností v Sudetech. Níže přinášíme alespoň částečný přehled duchovních správců.

P. Václav ze Sudislavi – uváděn v roce 1368.

P. Jan Brusnice – uváděn v roce 1370.

S ohledem na bratrskou tradici v Kunvaldu (od r. 1457) není vyloučeno pozdější působení nekatolických duchovních i na zdejší faře. V období po třicetileté válce zdejší samostatná fara zanikla. Horní Kunvald, Kunačice, Zaječiny a Bubnov byly přifařeny do Bartošovic, Dolní Kunvald do Žamberka. Fara byla obnovena až za vlády Josefa II.

P. František Zdobnický (1787–1810) – v Kunvaldu působil až do své smrti. Byl prvním farářem po obnovení samostatné farnosti v Kunvaldu.

P. Josef Mayvald (1813–1823)

P. Jan David (1823–1841) – za jeho působení došlo k opravě střechy a stavebním úpravám kostela.

P. Jan Tichý (1841–???) – za jeho působení přibyly do kostela relikvie – ostatky dřeva svatého Kříže a ostatky sv. Jiří.

P. Jan Kraus (???–1853)

P. Antonín Ruffer (1853)

P. Josef Doubrava (1853–1867)

P. Josef Pittermann (1867–1882)

P. Jan Vlach (1882–1889)

P. Matěj Kubek (1889–1910) – za jeho působení byla v roce 1900 započata přestavba věže kostela v roce 1902 pořízeny nové varhany.

P. Jan Hanzlík (1910–1927)

P. Jan Umer (1927–1930)

P. Ignác DovrtělP. Ignác Dovrtěl (1930–1933) – Narodil se 1. září 1879 v Topolné na Moravě. Po vysvěcení na kněze v roce 1905 byl od 1. 9. ustanoven kooperátorem v Klášterci a v roce 1911 se od 1. 4. stal kaplanem v Žamberku. Od 1. 11. 1921 se do Klášterce vrací jako farář a působí zde do 30. 9. 1937, kdy odchází do výslužby, kterou strávil opět v Žamberku. Kunvald spravoval v letech 1930–1933 excurrendo. Zemřel v Žamberku 9. 1. 1956 a 16. 1. byl pochován na žamberském hřbitově.


P. Emil Jaroš (1933–1950) – v Kunvaldu působil do své smrti.

P. Stanislav MarekP. Stanislav Marek (1950–1951) – narodil se 12. listopadu 1911 v Kunčicích u Kyšperka (dnešní Letohrad). Na kněze byl vysvěcen 29. června 1938 v Hradci Králové. Rok byl kaplanem v Kutné Hoře a poté 5 let administrátorem v Nových Dvorech u Kutné Hory. Farářem v Klášterci se stal 1. července 1944. Od roku 1950 odtud spravoval Kunvald. V červnu 1951 byl odsouzen na tři roky vězení za protistátní činnost, přičemž problémy s komunistickým režimem měl už před tím – např. i kvůli četbě známého pastýřského listu v červnu 1949, za niž byl odsouzen k peněžité pokutě 5000 Kčs. Po návratu z vězení byl administrátorem v Třebechovicích pod Orebem, později farářem v Sedloňově a naposledy v Bílém Újezdě u Dobrušky, kam nastoupil 1. června 1969. Zemřel 13. 5. 1992.

P. František Halík (1951–1968) – viz druhé jeho působení v Kunvaldu…

P. Bernard TomanP. Bernard Toman (1968–1972) – Narodil se v roce 1917 v Pastvinách, jeho sestrou byla stigmatizovaná Anna Bohuslava Tomanová. Studoval v Libějovicích v juvenátu u redemptoristů, ale později se stal diecézním knězem (vysvěcen 1944). Působil mimo jiné v Koclířově u Svitav, Dubenci, Chlumci nad Cidlinou a Kunvaldu. Posledním působištěm se stalo Předhradí u Poděbrad. Zemřel v roce 1992 a je pohřben v Klášterci nad Orlicí.


P. František HalíkP. František Halík (1972–1989) – narodil se 15. listopadu 1909 v Záborné, farnost Polná. Na kněze byl vysvěcen 23. června 1935 v Hradci Králové. Tam působil 5 let jako kaplan ve zdejší katedrále. Poté odchází na rok do Sadské, která v té době byla součástí Královéhradecké diecéze. Poté byl přeložen do Přibyslavi, kde působil 10 let. Po krátké internaci v klášteře v Želivi byl poslán od 1. 7. 1951 za trest do Klášterce, kde působil až do své smrti. V těžkých podmínkách odtud spravoval i farnost České Petrovice a později i Kunvald a Bartošovice. Farnosti obcházel po většinu života pěšky či na lyžích. Byl respektovanou osobností mezi farníky i mezi nevěřícími. Rozuměl práci v zemědělství a svou radou i osobní pomocí nejednou přispěl místním zemědělcům. Ve své pastoraci též používal moderní techniku, hojně fotografoval a dříve i filmoval. Zajímal se o historie rodů svých farníků i dějiny farnosti. Na faře se scházelo i mnoho osobností společenského a kulturního života (např. herečka Marie Rosůlková, či herec Jan Čenský). Svým příkladem výraznou měrou přispěl k opětovnému sjednocení farnosti, rozdělené masivním odpadem k Československé církvi za první republiky. Měl velikou úctu k lidské práci i odkazu našich předků. Za jeho působení došlo také k celkové obnově kostela. Byl též člověkem hluboké eucharistické zbožnosti a mariánské úcty. Uchránil farnost před různými náhodnými liturgickými pokusy v souvislosti se zaváděním reformy po 2. vatikánském koncilu a uváděl tyto reformy v život postupně, v kontinuitě s dvoutisíciletou tradicí církve. Zemřel v předvečer slavnosti Nanebevzetí Panny Marie dne 14. srpna 1999. Po zádušní mši svaté v Klášterci 21. 8. 1999 byl pohřben na hřbitově v Přibyslavi. Na kněžském hrobě na kláštereckém hřbitově má pamětní desku. P. Halík byl čestným kanovníkem Katedrální kapituly při katedrále sv. Ducha v Hradci Králové. P. Michal František Pometlo OFM (1835–2019) na něj vzpomínal ve Zpravodaji pražské arcidiecéze. Podobná vzpomínka je mu věnována v Paměti národa.

Mons. Josef SuchárMons. Josef Suchár (1989–1997?) – narodil se 15. října 1958 v Brně. Na kněze vysvěcen tajně v roce 1986. Do Kunvaldu nastoupil v roce 1989 a spravoval odtud 12 dlaších farností (Rokytnice a okolí, Bartošovice, Neratov). Kostel v Neratově začal postupně opravoval a později tam přesídlil. Sdružení Neratov, které založil, se postupně zaměřilo na pomoc dospělým s lehkým mentálním postižením a postiženým dětem. Díky péči o ně tu získali práci další lidé. Sdružení provozuje chráněné dílny, dále hospodu, jídelnu či obchod a rekreační zařízení.


P. Pawel NowatkowskiP. Pawel Nowatkowski (1997?–2005) – do Kunvaldu nastoupil ve druhé polovině 90. let. Spravoval odtud ještě farnost Bělá a další farnosti v Sudetech, které jsou nyní součástí rokytnické farnosti. Po smrti pana faráře Halíka spravoval excurrendo kláštereckou farnost a České Petrovice. Po skončení svého působení v Kunvaldu odešel do Opatovic nad Labem a od srpna 2014 je farářem ve Vamberku. Není diecézním knězem, ale je inkardinován v diecézi Włocławek v Polsku.


P. Stanisław SikoraP. Stanisław Sikora (2005–2008) – narodil se 21. prosince 1972. Z Kunvaldu spravoval excurrendo také Klášterec a České Petrovice. Těžištěm života farnosti se stala modlitba a eucharistická adorace. Na bohoslužby navazovaly různé pobožnosti a časté svátostné požehnání. Rozšířil se repertoár písní z kancionálu zpívaných při bohoslužbách. Zavedlo se pravidelné zpívání modlitby Anděl Páně. Od 1. srpna 2008 byl P. Sikora přeložen do Hostinného.


P. Mieosław Piotr Fąs MSFP. ThMgr. Mirosław Piotr Fąs MSF (2008–2020) – Narodil se 21. června 1967 ve Złotowě v Polsku. Na kněze byl vysvěcen 8. května 1993 v Kazimierzi. Je členem kongregace Misionáři Svaté Rodiny, za svůj hlavní řádový úkol považuje misie. Před svým příchodem do Kunvaldu, odkud excurrendo spravuje také Kláštereckou farnost, působil v Holohlavech. Otec Mirosław dbal na pečlivé a slavnostní prožívání liturgie, eucharistickou a mariánskou úctu. Velký prostor získala adorace Nejsvětější Svátosti oltářní. Velmi ceněna byla i kvalitní a pravověrná kázání. Velký prostor měla kvalitní liturgická a hudba a pan farář sám velmi dobře zpíval. Od srpna 2020 je duchovním správcem v České Skalici.

P. Jaroslav KolbabaP. Mgr. Jaroslav Kolbaba (od 2020) – Pochází z Hrochova Týnce, na kněze byl vysvěcen roku 2017. Z Kunvaldu spravuje také Kláštereckou farnost a nově též farnost Rokytnice v Orlických horách. Před tím byl kaplanem v Novém Městě nad Metují.