Kunvaldští kněží
Kunvald je tzv. starou farností, jejíž datum založení není známo. První zmínka o faráři v Kunvaldu pochází z roku 1363, kdy kunvaldský farář uváděl do úřadu faráře v Nekoři P. Jana Petra z České Třebové. Poté je známo několik jmen farářů, kteří zde působili. Za třicetileté války fara zanikla a byla obnovena až v roce 1787. Ve druhé polovině 20. století byla častěji spravována excurrendo z Klášterce. Trvale obsazená je zase po roce 1989 jako výchozí místo pro duchovní správu v okolí – stabilně Klášterec nad Orlicí a České Petrovice, nějakou dobu též Bělá, Bartošovice a Neratov a v 90. letech a znovu pak od roku 2020 také farnost Rokytnice v Orlických horách se sloučenými farnostmi Pěčín a někdejších farností v Sudetech. Níže přinášíme alespoň částečný přehled duchovních správců.
P. Václav ze Sudislavi – uváděn v roce 1368.
P. Jan Brusnice – uváděn v roce 1370.
S ohledem na bratrskou tradici v Kunvaldu (od r. 1457) není vyloučeno pozdější působení nekatolických duchovních i na zdejší faře. V období po třicetileté válce zdejší samostatná fara zanikla. Horní Kunvald, Kunačice, Zaječiny a Bubnov byly přifařeny do Bartošovic, Dolní Kunvald do Žamberka. Fara byla obnovena až za vlády Josefa II.
P. František Zdobnický (1787–1810) – v Kunvaldu působil až do své smrti. Byl prvním farářem po obnovení samostatné farnosti v Kunvaldu.
P. Josef Mayvald (1813–1823)
P. Jan David (1823–1841) – za jeho působení došlo k opravě střechy a stavebním úpravám kostela.
P. Jan Tichý (1841–???) – za jeho působení přibyly do kostela relikvie – ostatky dřeva svatého Kříže a ostatky sv. Jiří.
P. Jan Kraus (???–1853)
P. Antonín Ruffer (1853)
P. Josef Doubrava (1853–1867)
P. Josef Pittermann (1867–1882)
P. Jan Vlach (1882–1889)
P. Matěj Kubek (1889–1910) – za jeho působení byla v roce 1900 započata přestavba věže kostela v roce 1902 pořízeny nové varhany.
P. Jan Hanzlík (1910–1927)
P. Jan Umer (1927–1930)
P. Ignác Dovrtěl (1930–1933) – Narodil se 1. září 1879 v Topolné na Moravě. Po vysvěcení na kněze v roce 1905 byl od 1. 9. ustanoven
kooperátorem v Klášterci a v roce 1911 se od 1. 4. stal kaplanem v Žamberku. Od 1. 11. 1921 se do Klášterce vrací jako farář a působí zde do 30. 9. 1937, kdy odchází do výslužby, kterou strávil opět v Žamberku. Kunvald spravoval v letech 1930–1933 excurrendo.
Zemřel v Žamberku 9. 1. 1956 a 16. 1. byl pochován na žamberském hřbitově.
P. Emil Jaroš (1933–1950) – v Kunvaldu působil do své smrti.
P. Stanislav Marek (1950–1951) – narodil se 12. listopadu 1911 v Kunčicích u Kyšperka (dnešní Letohrad). Na kněze byl vysvěcen 29. června 1938
v Hradci Králové. Rok byl kaplanem v Kutné Hoře a poté 5 let administrátorem v Nových Dvorech u Kutné Hory. Farářem v Klášterci se stal 1. července 1944. Od roku 1950 odtud spravoval Kunvald. V červnu 1951 byl odsouzen na tři roky vězení za protistátní činnost,
přičemž problémy s komunistickým režimem měl už před tím – např. i kvůli četbě známého pastýřského listu v červnu 1949, za niž byl odsouzen k peněžité pokutě 5000 Kčs. Po návratu z vězení byl administrátorem v Třebechovicích
pod Orebem, později farářem v Sedloňově a naposledy v Bílém Újezdě u Dobrušky, kam nastoupil 1. června 1969. Zemřel 13. 5. 1992.
P. František Halík (1951–1968) – viz druhé jeho působení v Kunvaldu…
P. Bernard Toman (1968–1972) – Narodil se v roce 1917 v Pastvinách, jeho sestrou byla stigmatizovaná Anna Bohuslava Tomanová. Studoval v Libějovicích v juvenátu
u redemptoristů, ale později se stal diecézním knězem (vysvěcen 1944). Působil mimo jiné v Koclířově u Svitav, Dubenci, Chlumci nad Cidlinou a Kunvaldu. Posledním působištěm se stalo Předhradí u Poděbrad. Zemřel v roce 1992 a
je pohřben v Klášterci nad Orlicí.
P. František Halík (1972–1989) – narodil se 15. listopadu 1909 v Záborné, farnost Polná. Na kněze byl vysvěcen 23. června 1935 v Hradci Králové.
Tam působil 5 let jako kaplan ve zdejší katedrále. Poté odchází na rok do Sadské, která v té době byla součástí Královéhradecké diecéze. Poté byl přeložen do Přibyslavi, kde působil 10 let. Po krátké internaci v klášteře
v Želivi byl poslán od 1. 7. 1951 za trest do Klášterce, kde působil až do své smrti. V těžkých podmínkách odtud spravoval i farnost České Petrovice a později i Kunvald a Bartošovice. Farnosti obcházel po většinu života pěšky
či na lyžích. Byl respektovanou osobností mezi farníky i mezi nevěřícími. Rozuměl práci v zemědělství a svou radou i osobní pomocí nejednou přispěl místním zemědělcům. Ve své pastoraci též používal moderní techniku, hojně
fotografoval a dříve i filmoval. Zajímal se o historie rodů svých farníků i dějiny farnosti. Na faře se scházelo i mnoho osobností společenského a kulturního života (např. herečka Marie Rosůlková, či herec Jan Čenský).
Svým příkladem výraznou měrou přispěl k opětovnému sjednocení farnosti, rozdělené masivním odpadem k Československé církvi za první republiky. Měl velikou úctu k lidské práci i odkazu našich předků. Za jeho působení došlo
také k celkové obnově kostela. Byl též člověkem hluboké eucharistické zbožnosti a mariánské úcty. Uchránil farnost před různými náhodnými liturgickými pokusy v souvislosti se zaváděním reformy po 2. vatikánském koncilu a
uváděl tyto reformy v život postupně, v kontinuitě s dvoutisíciletou tradicí církve. Zemřel v předvečer slavnosti Nanebevzetí Panny Marie dne 14. srpna 1999. Po zádušní mši svaté v Klášterci 21. 8. 1999 byl pohřben
na hřbitově v Přibyslavi. Na kněžském hrobě na kláštereckém hřbitově má pamětní desku. P. Halík byl čestným kanovníkem Katedrální kapituly při katedrále sv. Ducha v Hradci Králové. P. Michal František Pometlo OFM
(1835–2019) na něj vzpomínal ve Zpravodaji pražské arcidiecéze. Podobná vzpomínka je mu věnována
v Paměti národa.
Mons. Josef Suchár (1989–1997?) – narodil se 15. října 1958 v Brně. Na kněze vysvěcen tajně v roce 1986. Do Kunvaldu nastoupil v roce 1989 a spravoval odtud
12 dlaších farností (Rokytnice a okolí, Bartošovice, Neratov). Kostel v Neratově začal postupně opravoval a později tam přesídlil. Sdružení Neratov, které založil, se postupně zaměřilo na pomoc dospělým s lehkým mentálním
postižením a postiženým dětem. Díky péči o ně tu získali práci další lidé. Sdružení provozuje chráněné dílny, dále hospodu, jídelnu či obchod a rekreační zařízení.
P. Pawel Nowatkowski (1997?–2005) – do Kunvaldu nastoupil ve druhé polovině 90. let. Spravoval odtud ještě farnost Bělá a další
farnosti v Sudetech, které jsou nyní součástí rokytnické farnosti. Po smrti pana faráře Halíka spravoval excurrendo kláštereckou farnost a České Petrovice. Po skončení svého působení v Kunvaldu odešel do Opatovic nad Labem
a od srpna 2014 je farářem ve Vamberku. Není diecézním knězem, ale je inkardinován v diecézi Włocławek v Polsku.
P. Stanisław Sikora (2005–2008) – narodil se 21. prosince 1972. Z Kunvaldu spravoval excurrendo také Klášterec a České Petrovice.
Těžištěm života farnosti se stala modlitba a eucharistická adorace. Na bohoslužby navazovaly různé pobožnosti a časté svátostné požehnání. Rozšířil se repertoár písní z kancionálu zpívaných při bohoslužbách. Zavedlo se
pravidelné zpívání modlitby Anděl Páně. Od 1. srpna 2008 byl P. Sikora přeložen do Hostinného.
P. ThMgr. Mirosław Piotr Fąs MSF (2008–2020) – Narodil se 21. června 1967 ve Złotowě v Polsku. Na kněze byl vysvěcen 8. května 1993
v Kazimierzi. Je členem kongregace Misionáři Svaté Rodiny, za svůj hlavní řádový úkol považuje misie. Před svým příchodem do Kunvaldu, odkud excurrendo spravuje
také Kláštereckou farnost, působil v Holohlavech. Otec Mirosław dbal na pečlivé a slavnostní prožívání liturgie, eucharistickou a mariánskou úctu. Velký prostor získala adorace Nejsvětější Svátosti oltářní. Velmi ceněna
byla i kvalitní a pravověrná kázání. Pan farář měl rád kvalitní liturgickou hudbu a sám velmi dobře zpíval. Od srpna 2020 byl duchovním správcem v České Skalici. Zde do jeho činnosti zasáhla nemoc a od srpna 2022 se vrátil jako výpomocný duchovní do Holohlav,
kde již v minulosti působil. Od března 2023 je duchovním správcem v Hrochově Týnci.
P. Mgr. Jaroslav Kolbaba (2020–2022) – Pochází z Hrochova Týnce, na kněze byl vysvěcen v den stého výročí zjevení Panny Marie ve Fatimě – 13. 5. 2017. Z Kunvaldu spravoval také Kláštereckou
farnost a nově též farnost Rokytnice v Orlických horách. Před tím byl kaplanem v Novém Městě nad Metují. V Kunvaldu zavedl pravidelné adorace před mší svatou ve všední den. Od září 2022 je otec Jaroslav výpomocným duchovním Královéhradecké diecéze.
P. Mgr. Jakub Brabenec (od 2022) – Narodil se 27. 4. 1995, pochází z Hlinska, kde vyrůstal v rodině s dalšími osmi sourozenci. Na kněze byl vysvěcen v Hradci Králové
dne 27. 6. 2020. Jako kaplan působil rok v Pardubicích a poté další rok v Havlíčkově Brodě.